24. březen: Den povědomí o Lp(a)
Lipoprotein „malé a“ může znamenat velké nebezpečí. Zvýšené hodnoty Lp(a) jsou spojeny s nemocemi srdce, cévní mozkovou příhodou, aterosklerózou dolních končetin, srdečním selháním a selháním ledvin. Každý z nás by měl mít Lp(a) vyšetřen jednou za život – jednou stačí, protože jeho hodnoty jsou dány především geneticky. 24. březen je tzv. Dnem zvyšování povědomí o Lp(a).
Lipoprotein(a) se podobá LDL tukové částici, liší se ale navázáním další bílkoviny, apoproteinu (a). Fyziologický význam apoproteinu (a) není známý. Tato bílkovina se vyskytuje pouze u člověka, opic a ježků. Koncentrace v krvi a velikost částic Lp(a) jsou velmi variabilní a jsou z velké části dány geneticky.
Lp (a) je především považován za nezávislý rizikový faktor vzniku aterosklerózy, nicméně má pravděpodobně i fyziologické funkce. Jedna z možných rolí Lp(a) je jeho úloha při hojení ran a také brání nádorovým buňkám šířit se dál do těla krevním oběhem. Má rovněž antimikrobiální působení. Zajímavé je i to, že u obyvatel Afriky byla zjištěna střední až vyšší koncentrace Lp(a) – pravděpodobně se uplatňuje jeho ochranná role před tropickými infekcemi či jinými přírodními faktory.
Ví se ale s jistotou, že zvýšené koncentrace Lp(a) jsou spojeny s ischemickou chorobou srdeční (Která Může vét k srdečnímu infarktu), cévní mozkovou příhodou (mrtvicí), aterosklerózou dolních končetin, srdečním selháním, selháním ledvin.
Americké i evropské odborné společnosti považují za rizikové hodnoty 50 mg/dl. Zvýšené hodnoty Lp(a) má zhruba jeden člověk z pěti, a to již od narození!
Všichni by měli mít v rámci prevence JEDNOU za život změřeny hodnoty Lp(a). Pokud mají hodnoty nad 180 mg/dl, je jejich riziko, že dostanou nějakou srdečně-cévní příhodu v následujících deseti letech, považováno za stejně vysoké, jako je riziko osob s familiární hypercholesterolemií (FH), tedy velmi vysoké.
Na koncentrace Lp(a) bohužel nemají, vzhledem k jeho genetickému ovlivnění, prakticky žádný efekt dietní opatření nebo zvýšená pohybová aktivita. Léky na vysokých cholesterol, statiny, hodnoty L(a) prakticky neovlivňují, stejně jako ezetimib a tzv. fibráty (fenofibrát). Z moderních a dostupnějších léků mají nejlepší výsledky inhibitory PCSK9 (alirokumab, evolokumab), které Lp(a) snižují až o 26 %, nebo inclisiran, který snižuje Lp(a) o zhruba 18 %. Největšího efektu je nicméně dosaženo pomocí LDL aferézy, tedy přístrojového očištění krve od tukových částic, bezprostředně po ní klesají hodnoty Lp(a) až o 80 % a dlouhodobě pak asi o 35 %.
Novou lékovou skupinou na poli terapie vysokých hodnot Lp(a) je tzv. anti-sense terapie. V klinických studiích úspěšně postupuje kupředu pelacarsen a další molekuly jsou ve vývoji. Pelacarsen snížuje hodnoty Lp(a) o 70 – 90 % a je vyvíjen tak, aby mohl být aplikován jen jednou měsíčně v dávce 80 mg. Aktuálně se čeká na výsledky velké studie Lp(a) HORIZON, v níž pacienti užívají buď 80 mg pelacarsenu nebo placebo a budou sledováni déle než 4,5 roku. Další nadějnou skupinou jsou siRNA, jejichž zástupcem je olpasiran, nacházející se právě ve třetí fázi klinických studií. I on vede, při dobré snášenlivosti, k snížení hodnot Lp(a) až o 90 % a zdá se, že efekt přetrvává tři až šest měsíců od podání dávky. U obou nových léčebných modalit je důležité, že jsou bezpečné.