Debaty na konci roku 2025
V posledních dnech proběhlo několik debat, kde předsedkyně ČAKO, mgr. Kristýna Čillíková, měla čest zastupovat pacienty (v Senátu Parlamentu ČR k managementu srdečního selhání podle Národního kardiovaskulárního plánu – NKP, na zámku Loučeň k výzvám NKP a prvnímu Akčnímu plánu, v Praze na kulatém stole vydavatelství Medical tribune k problematice léčby dyslipidemií v centrech). Zúčastnila se i konference Zdravotnického deníku na téma dostupnosti léčby dyslipidemií a také setkání nad léčbou vzácných onemocnění (VO) na ambasádě USA.
K. Čillíková odpovídá na otázku: „Co si z akcí odnáším?“
Především vděčnost za ochotu všech stran přijít, vést kultivovanou debatu a naslouchat ostatním.
Dále, že bylo důležité, že jsem v Senátu připomněla výsledky průzkumu ve všech regionech ČR z roku 2024 (projekt Cesta ke zdravému srdci) ukazující, že není pro pacienty snadné sehnat ambulantního kardiologa (AK) a objednat se ve lhůtách dle českých odborných doporučených postupů – průzkum, v Senátu možná poprvé ostřeji vnímaný, je dalším argumentem pro napření sil do této slabiny. Je třeba začít rychle hledat a uplatňovat opatření, která povedou k tomu, že AK budou pečovat o ty „správné“ nemocné. Nepotřebujeme nová kardiocentra, ale optimalizovat síť AK.
Také se jeví jako dobrý nápad „koordinátor péče“ při všech kardiocentrech v ČR – nemusel by to být zdravotník, ale zajišťoval by optimální cestu pacientů se srdečním selháním či po IM (objednávání vyšetření v centru i mimo ně, zajištění multioborové ambulantní péče, návrat k VPL, zajištění psychologické či paliativní péče atd.) – podobná pozice bude nově v onkologii, těším se na zkušenosti
Jsem samozřejmě moc ráda, že nový pan ministr Adam Vojtěch vnímá nutnost politické podpory pro realizaci NKP a že počítá se jmenováním projektového manažera pro NKP – aby dohlížel na dílčí cíle a pobízel gestory k jejich naplňování. Bez toho to nepůjde.
Velice mne mrzí, že zdravotní pojišťovny stále odmítají připustit, že by moderní léčba PCSK9i měla být dostupnější – přiblížením k indikovaným pacientům (z center do ambulancí specialistů) – možná je nadějné, že A. Vojtěch na americké ambasádě konstatoval, že si není jist, zda je nutné držet v centrech všechny takzvaně centrové léky, pokud se tak děje z administrativních (nemedicínských) důvodů. Diskuze zatím bohužel nedošly k podstatě věci – že je třeba odstranit umělou bariéru v péči, která jde proti zájmu pacientů. Centrum je bariéra, proto ji neodstraníme přidáním dalších center, jak např. navrhnul pan Bodnár z VZP.
Bude nutné stále opakovat, že cenovka 8 mld. Kč za uskutečnění 10letého (!) NKP není moc, když víme, že zdravotní a sociální náklady jen na srdeční selhání vyjdou systém na 21 mld. ročně (!) – spočítal to velmi přesně ÚZIS ČR. Nový NKP má výrazně snížit tyto finanční katastrofy! Bohužel to mnozí nedohlédnou, protože jejich obzor končí na hranici 1 roku nebo 4 let. A v tom může být problém.
Překvapuje mne, že ač dle ing. Kabátka (ředitel VZP) a mgr. Balady (Svaz zdravotních pojišťoven) jsou náklady na léčbu vzácných onemocnění pro ZP spíše marginální, v kardiologii je stále problém zajistit kauzální centrovou terapii pro všechny indikované pacienty s HCM a ATTR-CM. Proč?