Léčba pohybovou aktivitou
Co přináší pohybová aktivita?
Pohybová aktivita je lidskému organismu vrozená. Člověk se vyvinul k pohybu, a to k poměrně velkému objemu pohybových aktivit. Během evoluce musel vynaložit velké množství energie, aby získal potravu k přežití. V pohybu trávil většinu svého času. Naproti tomu v dnešní době je k získání energeticky bohaté potravy potřeba jen několik kliků myší a vše přijede až domů. Naše tělo ale očekává pohyb, a když ho nemá, chřadne a nefunguje, jak by mělo. Nedostatek pohybových aktivit je tak jednou z významných ovlivnitelných příčin „civilizačních“ onemocnění.
Pohyb působí téměř na všechny orgánové systémy těla a působí velmi komplexně . Právě toto jeho komplexní působení je potřeba mít na paměti při začleňování pohybu do života. A k získání prospěchu z pohybu stačí opravdu jen relativně málo, i když platí, že více pohybu znamená více prospěchu.
Pravidelný pohyb vám přinese: zlepšení celkové zdatnosti organismu a z zlepšení nálady. Pohyb je prevencí depresivních stavů a kardiovaskulárních příhod, nádorových a metabolických onemocnění. Pokud jde o vliv pohybu na hladiny krevních lipidů, můžete se dočkat: zvýšení „hodného“ HDL-cholesterolu o 15 %, malého snížení „zlého“ LDL-cholesterolu, ale především změny struktury cholesterolu na větší, méně nebezpečné částice. Pohyb přináší i výrazný pokles krevních triglyceridů o 12 %. Úpravou jídelníčku a pohybovou aktivitou lze dosáhnout poklesu „zlého“ LDL cholesterolu o 10–15 %, což není vůbec málo!
U pacientů s FH změna stravy ani navýšení pohybové aktivity nestačí k dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu v krvi. Zde je většinou nutné sáhnout po lécích. Nicméně to neznamená, že by režimová opatření byla zbytečná. I pacienti s FH mají z pohybových aktivit prospěch (viz výše). Ovšem i u pacientů s FH vede pohybová aktivita k poklesu hladin triglyceridů, a přispívá tím k poklesu kardiovaskulárního rizika.
Jak na pohybovou aktivitu?
Pohyb je u každého přirozenou součástí života již nyní – chůze po bytě, nákupy, péče o zahrádku apod.). To je základ, na kterém je možné začít stavět. Cílem je pohyb pro zdraví, nikoli olympijská medaile.
Doporučený objem pohybové aktivity dle Světové zdravotnické organizace (WHO) se liší podle věkové kategorie: děti a dospívající by měli strávit pohybem ≥ 60 minut týdně a mělo by jít o aktivity o střední až vysoké intenzitě. U dospělých jedinců platí 150–300 minut pohybové aktivity o střední intenzitě týdně nebo 75–150 minut pohybové aktivity o vysoké intenzitě týdně, k tomu 2–3× týdně odporový trénink/posilování. Lidé ve věku nad 65 let by měli mít ≥ 3× týdně rozmanité aktivity (funkční rovnováha, posilování) jako součást jejich týdenních pohybových aktivit. V každém věku je pak žádoucí omezit čas strávený sezením!
Jak si vybrat správnou pohybovou aktivitu?
- Navždy – vyberte si takovou aktivitu, kterou budete moci dělat dlouhodobě.
- Proveditelná – vyberte si aktivity snadno dostupné (nejdostupnějším pohybem je chůze).
- Zábavná – vyberte si, co vás bude bavit.
- Známá – vyberte si ideálně aktivitu, se kterou máte zkušenost (proto je tak dobrá chůze, pro někoho to může být tanec, běh, tenis, fotbal, turistika, zahradničení…).
Na co si dát vždy pozor?
- Začínejte na úrovni, na které se právě nacházíte. Méně je zde více.
- Objem pohybu navyšujte postupně a po malých dávkách, ale miřte vysoko. Zpočátku byste měli pohybovou aktivitu vnímat jako lehkou až poněkud těžkou.
- Vždy se na začátku rozcvičte, aby se svaly a klouby dostaly na provozní teplotu.
- Po cvičení je vhodné vždy zařadit fázi zotavení, kdy se organismus uvádí do klidu.
