Když je srdce v šoku

Rychlý a slabý puls, popelavá pleť, studená kůže a mramorové končetiny – to jsou jen některé z příznaků tzv. kardiogenního šoku. Týká se 5–8 % z asi 20 000 Čechů, kteří ročně dostanou srdeční infarkt. Více než polovina těch, jejichž srdce tento šok utrpí, zemře.

Lékaři neustále zkoumají, jak by bylo možné úmrtnost snížit. Nedávno vyšla přelomová studie českých kardiologů, která porovnávala dva uznávané léčebné přístupy v léčbě tohoto stavu. Užitek z jejich zjištění budou mít specialisté po celém světě. Čeští lékaři byli první, kdo s analýzami přišli.

Kardiogenní šok je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatek krve, a dochází tak k postupnému selhávání jednotlivých orgánů. „I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti. Právě on stál v čele studie, která zkoumala dva typy léčby pacientů a jejich efekt. Cílem studie bylo porovnat dva uznávané terapeutické přístupy v léčbě těžkého kardiogenního šoku. Prvním byla časná konzervativní léčba a druhým okamžité napojení pacientů na ECMO (extrakorporální membránová oxygenace je přístroj, který dočasně nahradí funkci plic a srdce, proslul zejména v době pandemie COVID-19, kdy pomáhal těžce nemocným). Právě ECMO se kromě jiných přístrojů používá v kritických případech proto, aby si, lidově řečeno, „srdce odpočinulo“. 

„Zkoumali jsme soubor 117 pacientů, 58 z nich bylo ihned napojeno na ECMO a 59 zahájilo počáteční standardní léčbu. Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, měli z okamžitého zavedení ECMO prospěch,“ popisuje prof. Ošťádal s tím, že tyto výsledky mohou významně ovlivnit současnou lékařskou praxi. Práce českých lékařů nedávno publikovalo několik světových odborných časopisů. 

Zdroj: Tisková zpráva České kardiologické společnosti