Průzkum: Češi stále podceňují sledování hladiny cholesterolu a nejsou dost informovaní

Kvalitně zpracovaný průzkum společnosti Empirica byl zaměřen na zjištění, do jaké míry je česká populace poučena o příčinách, důsledcích a možné prevenci dlouhodobého poškozování cév, zejména vysokým cholesterolem. „Zvýšenou hladinu LDL-cholesterolu považujeme za hlavní rizikový faktor aterosklerózy a jejích hlavních komplikací, jako jsou ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba dolních končetin. Ročně u nás na oběhová onemocnění zemře asi 45 000 lidí, což představuje téměř jednu polovinu celkové úmrtnosti,“ říká přední odborník na preventivní kardiologii prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., který je současně garantem průzkumu.

Délka života v Česku se sice prodlužuje, ale značná část populace se nedožívá seniorního věku ve zdraví, do značné míry za to mohou onemocnění srdce a cév. Přitom by pomohlo, kdyby si většina populace navykla hlídat svou hladinu tuků v krvi. Je prokázáno, že snížení koncentrace LDL-cholesterolu o jeden milimol na litr vede ke snížení rizika  srdečních a cévních příhod podmíněných aterosklerózou o 22 % (za nadlimitní se obecně považují hodnoty nad 3 mmol/l, pokud je člověk už po infarktu nebo mrtvici, mají být hodnoty ještě o více než polovinu nižší).

Léky snižující hladinu tuků v krvi jsou hrazené ze zdravotního pojištění, stejně jako preventivní prohlídky

Léčba nemocí srdce a cév stojí ročně miliardy korun, přitom by se většině z nich dalo předejít. Jen zdravotní pojišťovna MZ ČR, která má něco přes milion pojištěnců, ročně vynakládá 2,5 mld. korun na léčbu ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. Další dvě miliardy stojí léčba hypertenze a s ní souvisejících komplikací a roční náklady na léčbu diabetu včetně komplikací činí 1,5 miliardy ročně. Všechna tato onemocnění jsou spojené nádoby, je nich účinná prevence. Bohužel, na preventivní prohlídku, kterou má každý dospělý pojištěnec absolvovat pravidelně jednou za dva roky, dochází ani ne polovina osob. Přitom praktický lékař nejenže vyšetří hladinu cholesterolu, ale doporučí i postup, jak dosáhnout jejího snížení, včetně preventivního užívání léků.

K lékům na cholesterol má ale řada lidí nedůvěru, nebo o nich vůbec nevědí, ukázal průzkum 

Podle výsledků průzkumu o existenci statinů, tedy léků na vysoký cholesterol, někdy slyšelo 43 procent dotázaných. Většina z nich správně uvedla, že přínosy užívání těchto léků převažují nad riziky nežádoucích účinků. Existuje ale i poměrně velký podíl lidí, kteří se statinů pravděpodobně obávají a inklinují věřit mýtům. Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že vyšší cholesterol škodí méně než užívání statinů (17 procent), že dlouhodobé užívání statinů poškozuje játra a ledviny (33 procent), že léčba statiny je nežádoucí v případě diabetiků (12 procent) a že nízká hladina cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny (9 procent). Nic z toho není pravda. Kromě toho si 36 procent lidí myslí, že užívání statinů je dočasné a po snížení hladiny cholesterolu je lze vysadit, což je rovněž omyl.

Jen každý pátý člověk tuší, že vyšší cholesterol má u nás více než 80 procent dospělé populace

Drtivá většina lidí neví, jaký je statisticky doložený podíl populace, kterého se vyšší hladina cholesterolu v krvi týká. Jen málokdo si zřejmě připouští, že problém se týká i jeho osobně. To, že jednou z příčin vyšší hladiny cholesterolu v krvi bývá dědičná metabolická porucha, která je v populaci celkem běžná (familiární hypercholesterolemie), správně určilo 52 procent dotázaných. Zároveň to, že příčinou vyššího cholesterolu nemusí být výhradně nadmíra tuků ve stravě, připustilo jen 29 procent respondentů. Znamená to, že lidé o možnosti dědičného zatížení buď nevědí, anebo se domnívají, že zdravý životní styl sám o sobě dokáže dědičnou poruchu u každého dostatečně kompenzovat. Bohužel tomu tak není.

Typické pro Čechy je, že se o svou naměřenou hodnotu LDL-cholesterolu nezajímají

Pouze 28 procent respondentů ví, že první měření cholesterolu má každý podstoupit nejpozději v 18 letech při preventivní prohlídce u praktického lékaře. Jen 32 procent z těch, kteří v posledním roce testováním prošli, umí říct, jaká hodnota LDL-cholesterolu jim vyšla. Ukázalo se, že Češi vnímají odlišně důležitost měření cholesterolu, glykemie a krevního tlaku. Zatímco o hodnotě svého krevního tlaku má představu 93 procent dotázaných, svou hodnotu glykemie zná jen 42 procent, a hodnotu LDL-cholesterolu dokonce jen 27 procent dotázaných. Třetina oslovených se navíc domnívá, že hladina LDL-cholesterolu nad 3 mmol/l je ještě v normě – není.

Zvláště zarážející je, že svou hladinu LDL-cholesterolu neznají ani lidé s vysokým rizikem srdečně-cévních komplikací (70 procent z nich), ani osoby s velmi vysokým rizikem těchto komplikací (49 procent z nich). Ukazuje se, že by bylo prospěšné poučit populaci o tom, že neexistuje pro všechny stejná limitní hodnota oddělující optimální koncentraci LDL-cholesterolu od nadměrné, ale že jsou stanoveny čtyři limity, a to podle výše rizika rozvoje srdečně-cévního onemocnění, která je v případě každého člověka jiná. 

V průzkumu se také potvrdila známá fakta o životním stylu české populace

Potvrdil se vysoký výskyt nadváhy a obezity, naprostá absence pohybové aktivity a nedostatečná snaha stravovat se zdravěji. Alarmující je zjištění, že 48 procent populace vnímá e-cigarety a nahřívaný tabák jako bezpečnou alternativu ke kouření cigaret. Jak ale uvedl prof. Michal Vrablik, ani e-cigarety nejsou bez zdravotních rizik a jedinou bezpečnou volbou je nekouřit vůbec.

Celkově z výsledků vyplývá, že lidé sice mají povšechné povědomí o tom, že vyšší koncentrace cholesterolu v krvi škodí cévám a že je vhodné hladinu cholesterolu v krvi sledovat. Většina lidí si je vědoma i toho, že cévy poškozuje kouření. V detailech a souvislostech ale problematice příliš nerozumějí. Přitom je známo, že lidé s nižší zdravotní gramotností podceňují prevenci, k lékaři přicházejí až při projevu zdravotních problémů a nejsou připraveni převzít svůj díl odpovědnosti za vývoj svého zdravotního stavu.

Průzkum realizovala společnost Empirica s využitím respondentů z Českého národního panelu. K dotazování byl vybrán reprezentativní vzorek dospělé populace České republiky o velikosti 1 034 respondentů. Dotazování proběhlo ve dnech 16.–25. listopadu 2022.