Vysoký krevní tlak nepodceňujte

V Česku významně roste počet pacientů s vysokým krevním tlakem (odborně „hypertenzí“). Loni se s ním léčilo přes dva miliony 200 tisíc lidí, což je o 400 tisíc víc než před deseti lety. Odborníci se shodují, že hlavní příčinou je nezdravý životní styl. Nemocných je podle nich ještě víc. Vysoký krevní tlak totiž nemusí bolet, a tak o něm další desítky tisíc osob neví. Pokud se však neléčí, postupně se zvyšuje a následky pak mohou být pro člověka fatální – hrozí například srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Praktičtí lékaři proto vyzývají veřejnost, aby chodila na preventivní prohlídky, kde se krevní tlak kontroluje.

„Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je onemocnění, které by lidé neměli podceňovat. Když na něj přijdeme včas, umíme ho velmi dobře léčit a pacienti mohou normálně žít. Pokud ale nemocní o hypertenzi neví a jejich krevní tlak roste, hrozí jim vážné komplikace, které mohou skončit v krajním případě i smrtí,“ popisuje praktický lékař doc. MUDr. Svatopluk Býma. Zásadní podle něj je, aby dospělí chodili každé dva roky na preventivní prohlídky. Lékaři jim na nich vždy krevní tlak změří, a případné vyšší hodnoty tak odhalí včas. „Každý z nás by měl vědět, jakou hodnotu krevního tlaku má. Za své zdraví zodpovídáme sami,“ doplňuje doc. Býma. 

Normální krevní tlak se pohybuje kolem hodnoty 120/80 mmHg. Pokud překročí hranici 140/90 mmHg, je třeba zpozornět a začít pacienta pravidelně kontrolovat a léčit. Hypertenze zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce, mozku, ledvin a dalších orgánů. „Neléčený vysoký krevní tlak často končí infarktem myokardu. Další vážnou komplikací je cévní mozková příhoda. Právě nemoci srdce a cév jsou u nás nejčastější příčinou úmrtí,“ zdůrazňuje doc. Býma.

S vysokým krevním tlakem se v Česku potýká stále víc lidí. Podle lékařů to souvisí především se špatným životním stylem Čechů. „Lidé se málo hýbou, nejí dost ovoce a zeleniny a hodně solí. Libují si také v konzumaci tuků a alkoholu a často kouří. To vše vede k vysokému krevnímu tlaku. Jeho příčinou jsou i jiné přidružené choroby, například cukrovka a obezita,“ popisuje praktická lékařka MUDr. Kateřina Javorská. I ona zdůrazňuje důležitost prevence, kterou v tuzemsku zanedbává téměř polovina osob. „Spousta lidí na preventivní prohlídky nechodí. Na vysoký krevní tlak ale mnohdy jinak nepřijdou, většinou je totiž nic nebolí a zpočátku nemají žádné potíže,“ vysvětluje MUDr. Javorská. „Zejména mladší lidé si často myslí, že se jich vysoký krevní tlak netýká. To ale není pravda. Ani oni by proto neměli prevenci podceňovat,“ doplňuje doc. Býma. 

Na preventivní prohlídky mají v tuzemsku dospělí nárok každé dva roky. Ve všech evropských zemích to ale standardem není, například ve Skandinávii nebo Velké Británii pravidelné prohlídky vůbec nemají. „Lidé by si měli uvědomit, jak dobře se o ně náš zdravotní systém stará. Cílem preventivních prohlídek je totiž zachytit včas nejenom hypertenzi, ale i další vážné nemoci. Prevence se rozhodně vyplatí,“ uzavírá doc. Býma.

Více o vysokém krevním tlaku (hypertenzi):

Za hypertenzi se označuje dlouhodobě vysoká hodnota krevního tlaku, tedy opakovaně naměřené zvýšení tlaku nad 140/90 mm Hg, zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření. Krevní tlak se měří v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg) a udává se ve dvou hodnotách. První, systolický tlak, odpovídá výši tlaku v cévách během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Číselný údaj za lomítkem, diastolický tlak, značí výši tlaku v klidové fázi srdce, v době, kdy je srdce uvolněné a je nejnižší tlak v cévách.

Optimální tlak je definován hodnotou 120/80 mm Hg, ale vždy je potřeba posuzovat výsledek individuálně (nižší hodnotu mají například lidé trpící cukrovkou nebo kojenci, je závislý na podnětech zevního i vnitřního prostředí, věku, mění se během dne, v závislosti na činnosti). Pokud lékař naměří pacientovi opakovaně hodnotu 140/90 mm Hg nebo vyšší, hovoříme o hypertenzi. Hodnoty v rozmezí 140–159/90–99 mm Hg se považují za mírnou hypertenzi, 160–179/100–109 mm Hg za středně závažnou a 180/110 mm Hg za závažnou hypertenzi.

Příznaky hypertenze: nemusejí být vůbec žádné, u někoho se může vyskytovat bušení srdce, bolesti hlavy, závratě, únava, bolest na hrudi, dušnost.

Měření tlaku: I v domácím prostředí je nutné měření provádět za standardních podmínek:

• Před měřením tlaku alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
• Nejméně 30 minut před měřením NEKUŘTE a NEPIJTE ALKOHOL.
• Tlak si měřte vsedě s opřenými zády, s podepřenou paží, která by měla být na úrovni srdce, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
• Tlak měřte vždy na stejné paži.
• Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba 2 centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.
• Měřte si krevní tlak opakovaně: dvakrát ráno a dvakrát večer v intervalech zhruba 2-3 minuty.
• Vhodné je měřit si TK zhruba 7 dní před návštěvou lékaře (nebo v případě, že byla měněna léčba).
• Dlouhodobě si stačí měřit TK 1 – 2 x týdně.

Hodnoty krevního tlaku si zapisujte, včetně zaznamenání každé významné události (např. změna léků, aktuální zdravotní potíže – chřipka apod.). Věnujte pozornost šířce manžety tlakoměru. Pokud máte silnější paži a použijete užší manžetu, než která je pro Vás vhodná, budou hodnoty naměřeného TK vyšší, než doopravdy jsou. Opak platí pro tenkou paži a příliš širokou manžetu. Na každé manžetě tonometru je napsáno, pro jak silnou paži (obvod paže) je určena. Krevní tlak kolísá, jeho hodnoty závisí nejen na aktuálním psychickém a fyzickém stavu, ale také na tom, kolik vypijete tekutin a na změnách počasí. Pro domácí měření krevního tlaku jsou proto nejdůležitější jeho průměrné hodnoty!

Čím si měřit krevní tlak? Zásadní je použití validovaného přístroje. V prodeji je přes 3000 tonometrů, ale pouze menšina (asi 13 %) má platnou validační studii. Použití nevalidovaného přístroje může znamenat velmi vysokou chybu měření – tedy naměřené údaje neodpovídají zdravotnímu stavu. Přehled o vhodných tonometrech pro domácí měření krevního tlaku naleznete zde.

Více o měření krevního tlaku na stránkách České společnosti pro hypertenzi.

Léčba hypertenze

K léčbě hypertenze se využívají různé druhy léků snižujících krevní tlak. Patří k nim diuretika, ACE inhibitory, sartany, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, centrálně působící antihypertenziva a další. Udává se, že zhruba 80 % pacientů s hypertenzí potřebuje už na začátku léčby kombinaci dvou léků na snížení krevního tlaku (jen menšímu procentu pacientů postačí lék jeden). I proto odborné doporučené postupy nabádají lékaře k tomu, aby rovnou začali tzv. dvojkombinací léků, která rychleji a účinněji sníží krevní tlak (dnes je běžně k dispozici kombinace dvou i více léků v jedné tabletce, hovoříme o takzvané fixní kombinaci – cílem je pacientům zjednodušit léčbu a omezit riziko vynechávání a zapomínání tabletek). Pokud nestačí dvojkombinace léků k dosažení normálních hodnot krevního tlaku, lékaři mohou přidat do kombinace další, třetí lék. Vědí, které léky je možné kombinovat tak, aby účinek byl co nejlepší a zároveň pacient netrpěl nežádoucími účinky.

Léčba hypertenze se neobejde bez změny životního stylu. Pacienti musí omezit hlavně množství soli v jídle (důležité je nedosolovat pokrmy, vyhnout se potravinám, které mají už v názvu slovo „solené“ – chipsy a různé podobné pochutiny včetně fast-foodu, a dát si pozor i na tzv. skrytou sůl, která je např. v pečivu nebo hotových masných výrobcích), konzumaci alkoholu a přestat kouřit. Hypertenzi zlepšuje také pravidelné neuspěchané stravování s dostatkem zeleniny a ovoce, omezením cukrů a tuků, dostatek pohybu, kvalitní spánek, omezení stresu a redukce váhy.