Moje dětství skončilo oznámením, že zemřel můj otec – měl FH
Jmenuji se Jarmila Morcinková, žiji celý život v Třinci. Vystudovala jsem Střední zdravotnickou školu ve Frýdku-Místku. Moje volba školy a oboru souvisí s nemocí familiární hypercholesterolemie (FH). Můj otec měl vysoký cholesterol, ale na druhou stranu to byl velký sportovec, dělal závodně box. V naší domácí knihovně byla spousta odborných knih, tehdy vydávané nakladatelstvím Avicenum. O cholesterolu, o cukrovce, o zdravém životním stylu, o bylinkách apod. Ráda jsem v nich jako dítě listovala.
Moje dětství skončilo oznámením, že zemřel můj otec. Bylo mu 42 let. V tu dobu mi bylo dvanáct. Otec šel ráno do práce a už se nevrátil. Diagnóza zněla rozsáhlý infarkt myokardu následkem kornatění tepen. Otec trpěl FH, ale v roce 1985 nebyla léčba statiny a taková prevence jako nyní. Je mi líto pacientů, kteří by se už v součastnosti dali léčit a mohli by předejít tak fatálním následkům.
Pod vlivem smrti otce jsem si jako malá holka slíbila, že budu pomáhat lidem. Po vystudování Střední zdravotnické školy jsem nastoupila do třinecké nemocnice. Moje první odběry, které jsem si tam nechala udělat, už ukazovaly na FH. V té době se o této nemoci moc nevědělo. Měla jsem známou mladou lékařku, která mi vysvětlila životosprávu a omezování tuků ve stravě, doporučovala pravidelný pohyb. Musím říci, že měřím 174 cm a moje váha ani v těhotenství nepřekročila 70 kg. I zdravotníci v mém okolí nevěří (jen někteří neznalí FH), že mám cholesterol vysoký, i když nemám nadváhu ani obezitu. Mnozí si myslí, že jen obézní lidé mají FH.
Máme skvělou závodní lékařku, která mě doporučila do lipidové ambulance. Docházím tam co půl roku. Pan primář mi vyměnil už potřetí léky, ale vypadá to, že rosuvastatin, který užívám, je nejlepší volba. Nemám sice ještě krevní tuky v referenčním rozmezí, ale už to není tak alarmující, jako na začátku léčby. Stejně přemýšlím o jídle – jak snížit množství skrytých tuků, snažím se chodit (nemám řidičák, takže i musím). Denně chodím 20 minut pěšky do práce a 20 minut z práce.
Moje maminka zemřela v 74 letech na cévní mozkovou příhodu, měla také FH. Vím také o své sestře, že má vysoký cholesterol. Bohužel i moje dvě děti mají FH. Máme skvělou praktickou lékařku, která tomu rozumí. Pouze manžel má odběry jako mladík, a to je bůček jeho oblíbené jídlo 🙂
Dodělala jsem si pedagogické vzdělání v Olomouci a učím ošetřovatelství na SZŠ ve Frýdku-Místku. Své studenty edukuji o problematice FH, na svém příkladu jim ukazuji prevenci. Dělám vše dle doporučení, řídím se radami, nikdy jsem nekouřila, nikdy jsem nebyla opilá. Jsem ta „hodná holka“, která byla kdysi za šprta, a teď chci být vzorem svým dětem a mým studentům. Dá se žít s FH a oddálit si svou vlastní smrt. Naši předkové takovou možnost neměli.
Přeji Vám hodně zdraví a děkuji, že existujete a o naší nemoci píšete.